Co je stromatolit?

Stromatolity jsou vrstevnaté usazeniny, vzniklé činností sinic a baktérií, které měly schopnost fotosyntetické asimilace. Sinice mají modrozelené asimilační barvivo a byly jakožto první organizmy na zemi schopné vyrábět kyslík. Jako vedlejší produkt častokrát i mnoho metrů mocné vrstevnaté vápenaté lavice.
Stromatolity se tedy hlavní měrou podílely na vzniku atmosferického kyslíku a tedy atmosféry jako takové. Vyprodukovaný kyslík, který byl zpočátku obsažen hlavně ve vodě, způsobil chemickou reakci s rozpuštěným železem. Důsledkem této reakce vznikly ložiska železné rudy po celém světě.
Stromatolity jsou nejstarší okem rozpoznatelné fosilie. Jejich stáří se datuje do prekambria, číslicemi vyjádřeno až 3,5 miliardy let. Každá chronologicky seřazená sbírka, by měla těmito vzorky začínat.  

Nejjednodušší, nebo naopak nejsložitější ze zkamenělin?
Často byly stromatolity představovány jako nejstarší a nejjednodušší makroskopické
pozůstatky života v geologické minulosti Země. Pronikly do obecných učebnic
biologie a geologie; téměř každý zájemce o přírodu se asi setkal s fotografiemi
několik decimetrů širokých a až dva metry vysokých sloupů zakončených kupolemi,
odrážejících se od zvlněné hladiny hypersalinní laguny zvané Hamelinova tůň

V geologickém záznamu na území České republiky byly stromatolity rozpoznány

 

Stromatolity - nejstarší zkameněliny Čech?
Pátrání po nejstarších nepřeměněných (nemetamorfovaných) usazeninách u nás
vede do středních Čech, do oblasti tzv. barrandienu a ještě konkrétněji
do území tzv. kralupsko-zbraslavské skupiny usazených a vulkanických hornin.
Zkameněliny, které byly nalezeny na Chebsku, byly dlouhou dobu kontroverzní a nabízely více otázek než odpovědí. V posledních desetiletích však převládá názor, že nejstaršími
pozůstatky dávných společenstev organismů u nás jsou tzv. stromatolity.
V sedmdesátých letech 20. století se objevil nový fenomén českého proterozoika
- stromatolity. Nacházejí se ponejvíce v pásmech buližníků na Blovicku, výskyt však byl zaznamenán v mnoha buližníkových tělesech západních (a v malé míře i středních) Čech. O dosavadní poznání se zasloužili zejména Z. Pouba, B. Pacltová, K. Žák a B. Kříbek. Jejich práce  vyšly vesměs v letech 1975-2000. 

Výzkum stromatolitů ve světě se od té doby nezastavil; u nás badatelé schraňují nový a nový materiál z Brd i z Chebska.