Chebsko a historie nálezů okolí

Na Chebsku je stáří stromatolitů datováno na 18 až 20 milónů let. Těžbou vápence to vše začalo. První zmínka o třetihorních nálezech stromatolitů a kosterních nálezů u Chebu je v rozsáhlém díle Topografie Království Českého (1785-91) piaristického mnicha a učitele Josefa Františka Jaroslava Schallera (1738-1809). Uvádí se zde, že se u Chebu těžil černý vápenec se zkamenělými kostmi.

Ve spise z.r. 1794 Chemicko-medicinský popis lázní císaře Františka čili Chebských lázní hodnotí naleziště u Chebu Franz Ambros Reuss lékař knížecí rodiny Lobkowiczů odborněji a je zřejmé, že ho prozkoumal osobně. " Pevný vápenitý tuf barvy žlutošedé, žluto-hnědé, černo-šedé. Vyhloubíme-li hlubokou jámu v jílovitých vrstvách, pak se tuf vyskytuje jakoby v hnízdech zaoblenými kusy o průměru 2-3 stop; tyto hlízy jsou tvořeny koncentrickými hrubými i jemnými vrstvami (na způsob karlovarského hrachovce), které obsahují hojné zlomky ulit měkkýšů. Hlízy tufu jsou mnohem tvrdší nežli běžný vrstevnatý vápenec, neleží ve vrstvách, ale vytváří shluky v jílech, kde se vyskytují zvápenatělé kosti zvířat jako jelení parohy, a zuby temně černé barvy. 

Objev stoličky mastodonta městským kriminálním radou z Chebu Josefem Sebastianem Grůnereünerem a zdokumentovaný J. W. Goethem je historicky prvním nálezem miocenního chobotnatce v Evropě. Dále např. křečkovitých hlodavců a zajícovitých pišťuch.

Další zmínky sahají k průzkumům například básníka a badatele Johana W. Geoetha během posledních pobytů v Čechách v letech 1821-23.

Je známo, že Goehe dal v říjnu 1822 v Chebu zhotovit několik sádrových odlitků stoličky mastodonta, a pak byl zaslán originál do Českého vlastivědného muzea v Praze.